Minulou noc se naše škola stala ubytovacím zařízení pro třídu 8. B. Být potmě zcela sami ve škole je trochu strašidelné samo o sobě. No a když ještě kluci nachystali stezku odvahy pro holky a následně holky pro kluky, školou se ozývaly zvuky, které se tu běžně neozývají a děly se jevy, které se tu běžně nestávají. Dveře se samy zavíraly, podivné bytosti se objevovaly a mizely a některé dokonce dobrovolně tloukly hlavou o stěnu a přitom tklivě úpěly. Každopádně, zážitky tohoto druhu jsou cenné a věřím, že se pevně vryly do paměti osmáků.
