V rámci předmětu Člověk a jeho svět si žáci po dobu třech měsíců pracně vytvářeli na jednotlivá historická období svou časovou osu. Děti to nejen bavilo, ale zároveň rozvíjelo (učily se ve skupinách i jednotlivě vyhledávat důležitá data a přednášet je před ostatními, umět je využívat např. při písemných testech či osobním zkoušení).
Časová osa tedy žákům slouží zejména k orientaci v daném období, ale také jako didaktická pomůcka či „tahák“. A aby ji měli stále na očích, už je součástí výzdoby na chodbě školy.
