Pro budovu zálabské školy zakoupila obec 16. srpna 1885 od Marie Svobodové domovní stavení na rohu Mnichovické a Ovčárecké ulice čp. 62 s příslušným pozemkem o výměře 455 metrů za cenu 5279 zlatých.

Plán na výstavbu školy vyhotovil kolínský stavitel Josef Blecha za 175 zlatých. Stavbu zadala městská rada staviteli Jindřichu Václavíkovi, ten ji dokončil 2. září 1886. Budova byla vysvěcena 19. září 1886. Školu navštěvovali chlapci i děvčata ze zálabského předměstí. Prvním řídícím učitelem této školy byl jmenován Václav Veselý. V roce 1890 ji navštěvovalo 434 žáků. Protože v budově školy byly pouze 4 učebny, učili se žáci 5. třídy provizorně v budově dívčí školy ve městě. Místní školní rada v květnu 1891 proto rozhodla o přístavbě školní budovy, která měla být rozšířena o tři učebny, sborovnu a byt řídícího učitele. Plány vyhotovil kolínský stavitel Josef Karabáček . S přístavbou se začalo 30. června 1891 a dokončena byla v polovině září téhož roku.

Školní třídy, v nichž se tísnilo 100 a více žáků, byly velice prostě zařízeny. Na stěně visel kříž, hned vedle něj obraz Panny Marie, u dveří zlatý rámeček na rozvrh hodin a na zadní stěně plastická mapa Čech. Učitel sedával u velkého stolu, po jeho levé ruce byla přibitá dřevěná tabule. V jednom rohu místnosti stála robustní plechová kamna, v druhém byl umístěn věšák. Většinu prostoru ve třídě zabíraly dlouhé dřevěné lavice opatřené kalamářem na inkoust.

V září 1893 byl upraven školní dvůr na tělovýchovné cvičiště.

Koncem 19. století se na naší škole vyučovaly tyto předměty: český jazyk, zeměpis, dějepis, přírodopis a přírodozpyt, aritmetika, měřičství a rýsování, kreslení od ruky, psaní, zpěv, tělocvik, ženské ruční práce a náboženství a nepovinný německý jazyk.

Vysvědčení žáci dostávali čtyřikrát do roka. Byli klasifikováni z mravů, pilnosti, vnější úpravy písemných prací a z prospěchu.

V květnu 1899 bylo zakoupeno na Zálabí stavební místo a začalo se se stavbou, která byla dokončena koncem dubna 1900. Od 1. května 1900 byli žáci rozděleni, chlapci se vyučovali v nové, dívky ve staré škole. K rozdělení ve dvě samostatné školy, chlapeckou a dívčí, došlo ve školním roce 1903/1904. Zálabská dívčí škola byla první školou v kolínském okrese, jejíž správa byla svěřena ženě, učitelce Barboře Slavíkové.

Pravidelný chod školy byl narušen první světovou válkou.

Zdejší škola byla jedinou obecnou školou v Kolíně, která nebyla zabrána k vojenským účelům. V budově se učili žáci obou zálabských škol. Do šesti tříd se muselo umístit devět tříd chlapeckých a osm tříd dívčích. Každé škole byly přiděleny pro vyučování tři dny v týdnu, během nichž museli učitelé vykonat týdenní práci.

První světová válka způsobila velké obtíže. Ve škole se střídavě učili žáci obou zálabských škol, výuka byla přerušována velkým množstvím sbírek. Všechny tyto činnosti, které nijak nesouvisely s vyučováním a narušovaly jeho průběh, měly vliv na to, že se prospěch žáků zdejší školy v období první světové války značně pohoršil. Díky volnosti, která byla umožněna nepravidelnou docházkou do školy, docházelo k častým kázeňským přestupkům. Tato situace se zlepšila až po zavedení pravidelné výuky ve školním roce 1918/1919.

Ve školní budově, která nebyla po celou dobu od výstavby ve větším rozsahu opravována, byla během školního roku 1926/1927 provedena rozsáhlá oprava.

V druhé polovině dvacátých let navštěvovalo školu 250 až 338 žákyň. Jelikož ve škole bylo pouze šest učeben, byly umístěny přebývající třídy v budově obecné školy chlapecké.

Z tohoto důvodu místní školní rada projednávala na svých zasedáních v letech 1929 a 1930 potřebu většího počtu učeben. Pro nedostatek finančních prostředků však nemohla odsouhlasit přístavbu zdejší školní budovy.

Proto došlo alespoň k provizornímu rozšíření tříd tím, že byl o prázdninách v roce 1930 zrušen byt řídící učitelky a místo něj se vybudovala třída a sborovna. Škola tak měla k dispozici sedm učeben.

K nástavbě druhého patra přistoupila místní školní rada až o školních prázdninách v roce 1933. Největší zásluhu na přístavbě druhého patra měl předseda rady Jan Prokeš, stavitel, který se přičinil o zdárné a včasné provedení nástavby v době od 15. července do 1. září 1933. Celkové náklady činily 261 000 Kč. 14. září 1933 se konala školní slavnost k otevření druhého patra. Školní budova tak byla nástavbou rozšířena o čtyři třídy, kabinet a sociální zařízení. V tomto stavu sloužila svému účelu až do roku 1985.

V roce 1985-1986 proběhla celková rekonstrukce školy. V roce 1998 byla dokončena stavba šaten a nových učeben a v roce 2000 následovala přístavba tělocvičny.

V současnosti patří naše škola mezi nejhezčí a nejmodernější v Kolíně a nabízí dětem bohaté zázemí pro zájmovou činnost.